Tábor skautů a skautek 2011 - zápisky o Jirky

30.6. – čtvrtek – balení a přípravy. Sraz v 17h a naložení všeho potřebného i nepotřebného na dva nákladní vozy. Odjezd stanoven na 7h ráno.

1.7. – pátek – odjezd se díky Jiřího skluzu opozdil na 7.30 a jelo se. Všichni dorazili v pořádku. Po vyložení a obědu se začaly kompletovat společné stany – hangár, kuchyně, zásobák, hrací stan a stan na kola. Následovaly výkopy odpadních a latrinoidních jam a stavba podsad. Pomalu se trousily další takytáborníci, kompletní jsme byli po půl sedmé, kdy dojeli Večeřovi a Janča. Na večeři byl chleba s několika pomazánkami od Růžičků. Po večerce v noci se táborníci po dvojicích ze stanů odebírali do lesů, kde jim nejvyšší strážce času naznačil a ohodnotil kladné vlastnosti, na kterých by se měli snažit během tábora zapracovat a vylepšovat se jak fyzicky, tak psychicky.

2.7. – sobota –  den začal klasicky – rozcvička a ovesná kaše. Dopoledne se budovalo dál – latríny, poslední podsady, dovezl se vozík dřeva,… K obědu byl fazolový mexický guláš – ten dal některým jedincům zabrat. Odpoledne začalo budování táborových dřevostaveb – nástěnky, brána a podobně. Na řadu přišla i první hra – bitva o Británii. Sestřelení němci se museli probít nepřáteli z britských ostrovů do bezpečí. Útočili pánové a bránily holky – s odhlédnutím k výjimkám potvrzujícím pravidlo. Snažili se všichni, ale ne všem se dařiloJ Po večeři a nástupu přišel na řadu ještě lakros a decentní fotbálek vedoucích.

3.7. – neděle – od rána bylo zataženo. Pršet začalo kolem osmé hodiny a s přestávkami a mezihrami mrholení pršelo celý den. Snad to byl poslední takto propršený den. Dopoledne bylo na programu dokončení nedodělků ze soboty. Kluci vztyčit nástěnku (Hraboši pod vedením Ropíka) a vstupní bránu (Stopaři pod vedením Jirky), Rosničky kopaly stružky a Spirály (Špony) byly pod vedením Páji v kuchyni, kde chystaly oběd – těstoviny s bramborami s kečupem a tvrdým sýrem. Polévka byla česnečka. Po poledňáku následoval program v hangáru – pršet nepřestávalo a navíc byla docela zima. Nejprve turnaj v balónkovém volejbalu – vítězně se radovali Hraboši se třemi výhrami, ostatní měli bilanci 1-2, dále skládání slov ze značek periodické tabulky prvků (excelovaly Rosničky o parník před ostatními, kteří byli vyrovnáni v několika málo rozdílových bodech), pak poznávačka melodií ze seriálů a filmů. Na celé čáře vyhráli kluci – Hraboši (14b.) před Stopaři (11b.), pak dlouho nic, potom Spirály (4b.) a Rosničky (3b.). Ukázalo se, kdo že je televizním maniakem a znalcem zároveň. K večeři nám Stopaři za vydatné pomoci Stoupi a Petra připravily sýrovou pomazánku a namazané chleby. Po nástupu přišlo místo zahajovacího ohně, který překazilo počasí, úvodní zjevení Strážců času a výjev z doby, kdy vládne chaos. Snad to účastníky alespoň částečně poznamenalo a budou hrou trochu i žít a snažit se. Jako finále si družiny namalovali svá prostěradla jako výjev boje dobra se zlem.

4.7.2011 – pondělí – od rána sice pod mrakem, ale jen slabé přeháňky. První dopoledne bylo věnováno na stavbu laviček k ohni a donášce dřeva do kuchyně. Druhé bylo svědkem první části hry Strážci času. Otevřela se brána a účastníci se ocitli ve 14. století na dvoře Karla IV. Ten je požádal o pomoc při stavbě univerzity jako centra vzdělanosti v českých zemích. Strategická hra se souboji s velmistry a získáváním surovin na stavbu se nakonec příliš nepovedla. Problémy nastaly už s její realizací pro její časové náročnou přípravu a nedobrý odhad počtu jednotek na daný časový limit. Přestože se oběd posunul na 14h, tak nakonec dílo dokonáno úspěšně nebylo (Rosničky 33/40, Spirály 28/40, Hraboši 30/40 a Stopaři pouze 19j ze 40 celkově potřebných. Ani zlehčení úkolu na 30/40 a ¾ fakult nestačilo k porážce Řádu chaosu – lze očekávat první velké komplikace jimi způsobené. Na oběd bylo ražniči s brambory, takže pohoda. V poledním klidu jsem byl požádán o výklad historie okolí tábořiště pro dvě skautky, tak jsem zvědavý, zda je to poznamenaloJ Odpoledne následoval všemi oblíbený vodní potažmo lodní výcvik. Každá družina se svou lodí, holky měli klasické pramice, kluci zaoceánské pramice s dvojnásobnou délkou – taky to podle toho vypadalo. Nakonec se dobrovolníci (i nevolníci) vrhli do vody. Po rychlé svačině došlo na přípravu zahajovacího ohně – kluci připravovali pagodu, holky roští a smůlu na fagule vyráběné Zbyňkem. Kvůli občasným deštíkům jsme byli neustále na vážkách, jak to nakonec zase dopadne. Proběhla večeře (kvalitní nerozvařené špagety od Tyki) a hygiena – prý už bylo po čtyřech dnech na čase. Oheň jsme slavnostně zapalovali ze 4 malých ohnišť hned u klasického ohniště, takže zajímavá změna. Po krátkém zahajovacím proslovu jsme si zazpívali a zahráli na kytaru a pomalu se šlo spát. Vtipem dne se stalo – Proč jsou ty psí karbanátky dneska tvrdší než minule, pane vrchní? … „Málo psů, tak to meleme i s boudama.“

5.7.2011 – úterý – po ranní OK, následoval celodopolední oddílový program. Holky pod vedením Tyki procvičovaly uzly a vázané stavby – jako zlatý hřeb svého snažení zhotovily dvě houpačky. Kluci vyjeli na lodích na průzkum rybníku. Po svačině se zbytek oslabený o službu do kuchyně – Hraboši – učil stavět stan a rozdělávat oheň. Po obědě – smažený květák s bramborem – a poledním klidu, probíhala druhý etapa, čili zpět v čase spolu se Strážci času. Úkolem všech družin dohromady bylo na druhém břehu nalézt Promethea a získat od něho za oběti oheň, který měli přepravit mimo svoje lodě na území tábořiště. Nakonec se vše zdařilo, avšak bez kolegiální pomoci Elliho (Stoupi) – Strážce času – by asi nebylo nic. Po svačině bylo družinové volno a po večeři – namazaný chleba se sádlem a hořčicí – jsme po nástupu absolvovali lekce tance pro začátečníky, pod vedením Adama a Léni, v tančírně. Soutěž o nejlepší taneční pár vyhrála sourozenecká dvojka Kája a Steve. Dneska naštěstí prakticky nepršelo, tak snad se už počasí uklidní a umoudří.

6.7.2011 – středa – dneska od rána svítilo slunce. Ovšem ne na naše kroky – šli jsme na brigádu na Hadí vrch. Vystřihávat náletové dřeviny a zahrát si pár ekobioher. Slunce pracovníky zmáhalo už při pohledu na stráň, takže to bylo utrpení. Dokonce se našli tací, jimž se nehnusilo se zašít a flákat se, ale uznali chybu a budou na sobě pracovat. Na oběd jsme měli lečo s klobásou a těstoviny, výherci taneční soutěže – Kája a Steve – byli obslouženi na ubruse doneseným kuřecím stehnem a brambory. Po poledním klidu probíhala přehlídka plavců a jejich stylů, následně první pomoc, něco o zdraví atd. Přijel nás navštívit i farář Nibowaka, jež sloužil mši v citadele – týpku pro zájemce, kterých bylo 10 z řad dětí, čili polovina. Měla být pod širým nebem, ale mračilo se na bouřku, která nás naštěstí minula, ale sprchlo, když jsme si kopali. Večeře – namazané obložené chleby, opravdová lahůdka. Po nástupu byl první poradní oheň s kytarou a hrami. Zítra bude Kája plnit Tři orli pera – položku mlčení – zvládne to?

7.7.2011 – čtvrtek – jednou určitě, ale dneska to nedopadlo. Díky tomu, že ji nebyl lhostejný výsledek skupiny a v zápalu hry se prokecla. Ale od rána… slunečno, slunečno. Dopoledne byl oddílový program – holky se věnovali skautským dovednostem a na závěr si dali mini cyklovýlet, tak kluci jeli na kola nejprve, pak voda a stezky. Po obědě a poledním klidu se uskutečnila třetí část etapovky Strážci času. Záchrana objevitele penicilínu Alexandra Fleminga z fronty 1. světové války. Po nalezení 6 zraněných se dostalo i na Fleminga. Zachránci se až na výjimky snažili úspěšně a nedovolili Řádu chaosu změnit dějiny a Flemingovi umožnili přežití a následně tok dějin klasickým způsobem. Potom večeře knedle s vajíčkem a hygiena ve sprše. Večer proběhlo první kolo testování znalostí a pokroku táborníků, v souboji o nástupce Strážců času a zisk křídel, jež opravňují ke vstupu mezi vyvolené Strážce. I večer bylo dusno a komáři a jim podobní se činili, uvidíme, co přinese pátek… Zvládne Kája mlčení na podruhé? Dozvíme se zítra – očekává se cyklovýlet a „válečníci“.

8.7.2011 – pátek – jsme v půlce. Očekávaný cyklovýlet se jako takový neuskutečnil – vše bylo připraveno, ale počasí bylo proti. Pršelo a foukal vítr, takže byl přeložen na neděli. Takže po hbité reorganizaci programu proběhlo dopoledne plnění stezek, holky dodělávaly bylinkové lektvary a sbíraly říční živočichy ke zkoumání. Kluci byli po stezkách na lodích – lov velryb a klasický závod. Na oběd byl kvalitní gulášek zjemněný smetanou – psal. Po poledním klidu, kdy už dávno svítilo slunce, jsme naplánovali kratší výlet na kolech – Košťálkov – Klein-Taxen – Veclov nanuk a přes Návary zpět. Já chvátal na 19h do Starého Města vyzvednout dobrovolníky na ukázky z činnosti Pohraniční stráže. Byl jsem s Betama – střední výkonnost – Janča, Kája, Pája, Vojta R. a Michal. Nanuk se mi po cestě už vracel horem, jak mě zmazal ten Veclovský kopec. Bára a Radka hlídaly tábor. Dojeli „jen“ tři maníci, takže snad ok, program mají určitě kvalitní. Po večeři a večerce přinesli zbraně, sice jen dvě, ale někdy jindy třeba dovezou víc věcí. Co je zajímavé, je skutečnost, že Kája už snad mlčení zvládne a bude moci pokročit k hladovění. Večer jsme ještě zkusili rozborku a sborku samopalu vz. 51. Uvidíme, co zítra.

9.7.2011 – sobota – dnešek byl ve znamení dopoledních dvou bloků o pohraniční stráži. Určitě zajímavé, pro někoho však méně záživné, ale celkově hodně dobré – hlavně zbraně. Proloženo bylo hrou na pašeráky, taky suprová, hlavně překvapivá. Na oběd jsme měli hrachovou kaši a uzené – hrachovka se už ozývá. Po klidu probíhala další etapa, tentokrát na motivy vylodění v Normandii. Zvědové se nevrátili, výroba munice vázla, na pláž se chtělo málokomu a obránci byli hodně vytrvalí – přesto přeze všechno Strážci času zvítězili a chaos podlehl a historie se nezměnila. Při invazi byli zabiti někteří členové družin – z každé jeden byl vybrán a odvlečen do záhrobí. Tábořili odříznuti od tábora na druhé straně rybníka. Na večeři byly kapří řízky! Ryby zde skáčou pomalu sami na břeh, takže jsme šli do ryb – byla to zase jatka, ale nakonec se zadařilo a večeře potěšila. Večer následovala další etapa – snaha osvobodit ještě svého zemřelého člena z podsvětí za využít schopností strážce času k záchraně života. Úvodem procházeli humusem, poslouchali hrozivé zvuky a přemýšleli nad svou špatnou vlastností/vlastnostmi. Na mole ji napsali a spálili v ohni, aby ji symbolicky odstranili a začali znovu bez ní. Po převozu Cháronem na onen svět proběhla zkouška síly přátelství mezi zachraňovaným a vybraným nej kamarádem, který měl vyslovit špatnou a dobrou vlastnost zachraňovaného, pokud tomu tak opravdu bylo, byly oba volní. Vše podkreslovaly vzdálené blesky – opravdu kvalitní zážitek. Jinak Kája úspěšně domlčela a dneska nejedla, takže ráno má skoro hotovo – zbyde jen 24h venku mimo tábor. To už snad zvládne…

10.7.2011 – neděle – do rána se přehnala řádná bouřka, vichr a déšť. Vítr, bez zájmu hlídky, s o to větším zájmem dosavadních spících obyvatel, shodil kompletně roverské týpko. Ale co už… zase stojí a na hlavu nikomu tyče naštěstí nespadly. Dneska byl program jasný – cyklovýlet. V 9h vyrazili zájemci o nedělní mši v Nové Bystřici. Ostatní vyráželi po 9.30. Cesta vedla přes Staré Hutě, Artoleč – rota PS a za rakouskými hranicemi rozhledna Kotlacke – tam jsem přerval lanko přední přehazovačky, bohužel… - Nová Bystřice – zmrzlina, já se snažil marně opravit přehazku a zmrzlina – takhle luxusní mají jen tady a v Itálii – musel jsem jí lízat za jízdy, takže to stálo za to a vůbec jsem si ji nevychutnal, taková škoda – Albeř – měli jsme kliku – zrovna jela úzkorozchodná mašinka – Klášter I – Filipov – velký občerstvovací pitstop – chleba s májkou a hadovka – Skalka – nově opravovaná osada plná milionářů… - bunkr E1 vz. 36 – Pomezí – Staré Město – jako na náhodu zrovna jeli Scherrerovi – prý na borůvky, ne za JančouJ - doplnili jsme vodu v restauraci – pak trochu kufrování po louce a úmorný kopec – pak lesem kolem bunkrů vz. 37 – hranice Čech a Moravy – většina pak jela přímo na Trojmezí – já, Dutch a Pardál jsme jeli přes Kadolec kolem zbudovaných dobových drátů a překážek Železné opony do Maříže – tam jsem si splnil úkol – našel jsem a nafotil zbor zámku a kašnu – sjel k nám zhora i Rop se Saimonem, tak jsme jeli nahoru v pěti – horská prémie první kategorie. Nahoře jsem málem umřel, ale vyjel jsem ho. Dostalo se mi ovací… v sedě. Pak sjezd k zaniklým obcím Kuní a Pernárec a kolem PSky u Starého Města a ohrady bizonů klasicky po silnici do tábora. Návštěvu dneska spáchali Tony a Bunny, šli s roverama na procházku a tím to haslo. Na večeři byl VYNIKAJÍCÍ smažák a brambory se zeleninovou oblohou. Nástup, citadela s předehrou na intrikánskou etapu, úklid stanů a oblečení z hangáru a spánek. Po poradě jsem se odebral před další přicházející bouřkou na letní byt. Nesmím opomenout – Kája hladovku přežila a večer vyrazila přespat mimo tábor, snad ji bouřka nepřekvapí, a hlavně déšť…

11.7.2011 – pondělí – co jsme zažili dnes, bych už nemusel zažít nikdy. Ale popořádku… Ráno jsem začínal nákupy a do tábora jsem dojel až kolem 9h, vracel jsem se na pokyn pro kvasnice asi 2km od tábora. Den se nesl v duchu intrik na dvoře Rudolfa II. Probíhalo celkem pět bloků – první bylo malování, samozřejmě císaře Rudolfa II – některé portréty byly opravdu pěkné. Následoval Ticho de Brahe a jeho hvězdy. Pak přišla revoluce… možnost rychlého přesunu nahoru nebo dolů v kastách. Úkolem bylo přepálit rozdělaným ohněm provázek ve výšce 1m. Vítězně to zvládla trojice Saimon, Michal, Hadam – to mluví za vše, druzí byli Dutch, Janča a Roman. Dostali +2 a +1 posun, ostatní šli -1. Obratem následovaly vodní souboje, kde krutě zaváhala většina a nedostavila se ve stanovený čas k rybníku, takže -1. Bojovali mezi sebou Janča, Pája, Oslík, Anežka a Lasi. Janča nakonec +2, Pája +1, ostatní tři zůstaly na svém. Při zapisování posunů do archu se zjistilo, že jaksi chybí Vojta Růžička. Migi nás obratem obeznámila, že ho neviděla už posledních 10min revoluce s ohněm, čili min 40min zpět! Ve stanu ani na latru nebyl a k průseru nebylo daleko. Po asi pěti minutách pročesávání byl Vojta nalezen Lasi a Anežkou dole v hustníku. Byl jsem tam hned po nich – ležel, jak když ho střelí bezvládně na boku. Nic moc pocity, zkusil jsem jak je na tom a ruce měl teplé, i tvář. Tak jsme jej otočili už s Dutchem a neustále propleskávali až pootevřel oči a nastala úleva. To už běžela nosítka a Tyki a ostatní. Zřejmě dehydrovaný upadl a praštil se do hlavy a zůstal ležet. Obrovské štěstí a ponaučení – nikdy nepodceňovat kontrolu kompletnosti skupiny – nikdo si toho nevšiml díky několika shodám náhod, ani děti to neregistrovali – nenapadlo je, že by chyběl z jiných důvodů než latr nebo oddech. Pohotovost v JH, podezření na otřes mozku a 3 dny na pozorování – to je milosrdný ortel. Po obědě – koprovka a nehorázně flaxovité hovězí – následoval čtvrtý blok – alchymie – zajímavé bylo přírodní barvení látky a pak masozávod. Letos upgrade na císařovu pomstu a běželo se po skupinách náhodně vylosovaných. Vítězně proběhla Dutchova skupina - +2. Poté hygiena ve sprše, večeře, večerní nástup a poslední blok hudba – nástroje a oslavná píseň či báseň pro císaře. Po nástupu proběhla prezentace a konečné umístění a volba majestátu – vyhraje Chaos nebo Strážci? Strážci 5:3 vyhráli, čili klika jak od blázince – poměr dobro/zlo byl 12:6. Večer byla ještě v plánu hra – útok na prachárnu. Kája měla tu smůlu, že ji Tyki omylem uviděla a musela své snažení ukončit – stalo se tak těsně před hledáním Vojty, takže by stejně asi byla buď nalezena, nebo by se sama ukázala, aby hledat pomohla. Do rána šla na druhý pokus – snad už úspěšný… Zítra bude slavnostní oheň se vším všudy – sliby, odborky, přijímání roverů atd.

12.7.2011 – úterý – dnešek se nesl ve znamená slibového ohně. Všemu však předcházely olympijské hry. V patřičných úborech probíhal běh, zápas, hod diskem, skok daleký a běh těžkooděnců. Opravdu výživné dopoledne. Nejvíce pozornosti budil zápas, jak souboji v těžkých vahách mezi Ropem a Petrem, tak destruktivní dominancí Barči v kategorie dívek. Jasnými krály byli právě Bára – tři výhry v disciplínách a Dutch, dokonce čtyři triumfy. Probíhala průběžně příprava ohně – devítipatrové šestihranné monstrum se střádavými trojúhelníky. K obědu jsme měli kynuté hnedlíky s meruňkami, hruškami a dalším ovocem. Odpoledne finišovala příprava ohně a fagulí, hráli jsme i nějakou hruJ

Večer jsme čekali na Káju, která se vracela z poslední části Tří orlích per – skrývání se v lese. Sukně ji konečně přišla, takže jsme 21.15 byli kompletní a přistoupili jsme k zapálení. Vítr z toho udělal nepříjemnou zaháněnou. Odslibovali Lasička a u kluků Vláďa s Rohlíkem. Léňa a Mexa skládali činovnický slib a Kája byla pasována do orlího stavu za splnění zkoušky Tři orlí pera. Pak vše bohužel pokazilo roverské separé, kdy se odebrali na druhý konec rybníka k přijímání nových členek – Kája, Janča a Pája. Holkám jsem to přál, ale mrzelo mě, že to nemůže být obřad pro všechny, ale jen pro  členy – škoda. Holkám se to však líbilo a byly nadšené, že je roveři přijali a budou moci jezdit na jejich akce. Za nedlouho všechny současné zastíní...

13.7.2011 – středa – ve znamení oddílového programu. Celodenní oddílák, tak lze charakterizovat dnešní den. Ale taky parno vrcholící krátkou bouřkou ve večerních hodinách, která překazila znenadání se objevivší možnost přepadu jemnického tábora za Novou Bystřicí. Dopoledne se oddíly věnovali svým programům pod vedením Tyki a Ropíka. Po obědě, na který byla sekaná a poledním klidu, jsme pokračovali v oddílovém programu- kluci šli čtyři na venkovní přežití a zbytek dělal přístřešky, holky točily zdravovědu, zábavu a plnění stezek s odborkami. Po večeři, kdy jsme měli rybí pomazánku s chlebem, jsme v očekávání deště nachystali další vodní program a hráli jsme perfektní hru v hangáru, po prvním kole se přidaly i holky a hra Městečko Walden-city byla na světě, poslední hru jsme si užil jako vlkodlakJ Obloha už byla jasná a tak jsem vyrazil na letní byt. Je to neuvěřitelné, ale zítra skončí Strážci času a v pátek po obědě se již odjíždí na kolech a domů.

14.7.2011 – čtvrtek – poslední den na táboře. Začal standardně – ovesnou kaší. Dopoledne byla na programu brigáda na Hadím vrchu. Prvně šli Rosničky a Hraboši, s těma jsem tam byl já a Stoupa s Petrem s křovinořezama. Stopaři se pachtili v kuchyni a Spirály měly individuální program. Po obědě a poledním klidu se na brigádu vydala druhá polovina. Rosničky si šily zvířátka ze starých ponožek. Tyki krávoovcopsa, Kája Gastona, Bára nemocného jezevčíka apod. Mezitím připravovali roveři závěrečný oheň. Po večeři a nástupu se měli udát dvě nejdůležitější věci. Poslední hlavní etapa Strážců času a zhodnocení u večerního závěrečného ohně. Poslední Strážci byla etapa na morálním a mozkovém základu. Trojice se vydávali na různá místa, kde byly postaveny před diskusní problémy dle svých schopností. Od opisování z taháku přes odbojáře až po opravdu drsné rozhodování zda a jak se zachovat v koncentračním táboře, když jde opravdu o nejbližší a o život jde už všem… Klíče ke svým zámkům dostali všichni, nakonec uzamčeli hodiny do truhlice, kterou odvezl převozník na Druhý břeh, aby již nemohlo docházet k narušování toku dějin a tím i budoucnosti. Strážci byli podrobeni morálnímu zamyšlení, vyzdvihnuti jako ti dobří, aby na svých dobrých vlastnostech neustále pracovali a neustávali v posunu vpřed. Kolem 23h jsme zapalovali oheň. Došlo k vyhodnocení táborových klasik – Forestův kiláček, Schwimmer a Chuckův trojboj. Jako jediný vše zvládal Pardál (Pařdál či Pedy) – nový superskaut, tento statut bude požívat celý skautský rok 2011/2012, takže jej náležitě oslovujte. Předány byly i pamětní kartičky a originální ručně zdobená trička – vše z dílny neúnavné Tyki – děkujeme! Poté už všichni ulehli k poslední noci v podsadě.

15.7.2011 – pátek – snídaně, sbalení se do batohů na odvoz a do brašen na cestu do MB kolmo. Počasí strašilo, ale nakonec se vše narovnalo a bylo krásně. Na oběd místo plesnivého řízkového masa byly suché brambory a půl párku… škoda. Kolem jedné přijel pan Doležal se Slávou a připravili se na cestu se skautkami a skauty na cestu domů přes Písečné, Bítov a Šanderku do Moravských Budějovic. Dnes odjeli přes Staré Město a Slavonice na louku u Písečného, kde přenocovali. Narazili i na další táborníky – Pepíky z Prahe – kteří jim půjčili i rýč na ohniště.

16.7.2011 – sobota – z Písečného na Uherčice, kde proběhla prohlídka zámku a přilehlých zahrad a cesta přes Bítov na staré střediskové tábořiště na Šanderce. Večer jsem je navštívil se zásobou vody, oplatků a buchty. Byli rádi a zahráli jsme si vlkodlakyJ

17.7.2011 – neděle – kolem 10.40 dojezd ke klubovně, prohlídka vlhkosti/suchosti stanů, zabalení, vytahání bagáže a stavba hromádek na odvoz až dojedou rodiče. Rozloučení a definitivní tečka za letošním velmi vydařeným táborem u rybníka Walden, na který se bude dlouho vzpomínat! Díky všem účastníkům za skvělých 17 dní a zase za rok. Jirka